Rožmberský řád lebky
  • Vítáme vás!Vítejte v prezentaci Rožmberského řádu!
  • Přejeme Vám veselé Vánoce a šťastný rok 2014!Vítejte v prezentaci Rožmberského řádu!
  • Třeboň, sídlo Rožmberků i SchwarzenbergůSchwarzenberská kašna na zámeckém nádvoří
  • 2014 - Rok pánů z Hradce
  • Třeboň, sídlo RožmberkůRožmberský erb na zámecké bráně
  • Třeboň, sídlo RožmberkůBrána do zámeckých parků
  • Třeboň, sídlo RožmberkůPortál třeboňského zámku
  • Třeboň, sídlo Rožmberků i SchwarzenbergůSchwarzenberský sál, brána ke Krčínovu domu
  • Třeboň, sídlo RožmberkůTřeboňský zámek a Státní oblastní archiv
  • slide1a
  • slide2a
  • slide3a
  • slide4a
  • slide4b
  • slide5a
  • slide5c
  • slide7a
  • slide8a
  • slide9c
Fotografie Rožmberský řád lebky

Příspěvky označené štítkem ‘Silvius Nimrod’

Velmistři Rožmberského řádu a Řádu lebky

12 Čec

Petr Vok z Rožmberka

Erb Petra Voka z Rožmberka(1. října 1539 Český Krumlov – 6. listopadu 1611 Třeboň) byl český šlechtic z rodu Rožmberků. Patřil k předním postavám českých dějin 16. a 17. století. František Palacký o něm napsal, že je vedle husitství druhým největším vrcholem naší minulosti. Byl posledním narozeným i zemřelým příslušníkem rožmberského rodu.

Více na cs.wikipedia.org nebo na encyklopedie.ckrumlov.cz

Jan Jiří ze Švamberka

Erb Jana Jiřího ze ŠvamberkaRodový erb Švamberků

Český šlechtic, 1603 – 09 dvorský sudí, 1609 – 11 český nejvyšší komorník, 1609 stavovský direktor. Dědic rožmberského majetku.

Petr ze Švamberka

Po smrti Jana Jiřího ze Švamberka roku 1617 převzal správu nad rodovým majetkem jeho syn Petr. V roce 1607 se stal hejtmanem plzeňského kraje, v roce 1612 doprovázel Matyáše k volbě do Frankfurtu. V roce 1615 převzal správu rodových statků, z nichž platil luterské německé kazatele v Praze. Za stavovského povstání v roce 1618 byl členem stavovského direktoria a jedním ze zemských správců, sám vydržoval praporec pěchoty. Za Fridricha V. Falckého byl nejvyšším sudím dvorským. V roce 1621 posmrtně odsouzen a jeho majetek byl zkonfiskován.

Silvius Nimrod Württembersko-Olešnický

Erb pánů z Württembergu-Olešnice(† 1664) byl olešnický kníže, manžel olešnické kněžny Alžběty Marie. Pocházel z weitlingenské větve württemberského rodu, byl synem vévody Julia Fridricha Württembersko-Weitlingenského.

Více na silesia.wikia.com

Alžběta Marie Minsterberská též Eliška Marie, vévodkyně z Württemberka

(11. května 1625 v Olešnici – 17. března 1686 tamtéž) byla poslední Poděbradovna, z rodiny krále Jiřího z Poděbrad.

Více na cs.wikipedia.org

Martin Buřič

Rodový znak velmistra Martina Buřiče

(*5. června 1984). Velmistr od 14. července 2011. Podprior pro Čechy, Moravu a Slezsko pro české převorství dědičné komendy Ayala Valva Řádu Maltézských rytířů. Držitel Řádu Vlka.

Velmistrem do ledna 2014

Petr Němý

                                                                   (*13.února 1978). Velmistrem zvolen 6.4.2014                                 

 

 
 

Současnost řádu

11 Čec
Petr Vok z Rožmberka

Soukromá sbírka, obraz Petra Voka z Rožmberka s privilegiem pro městys Vyšší Brod

Rožmberský řád lebky je jeden z mála původních českých řádů. Byl založen na přelomu 16. a 17. století velmožem, majitelem obrovského jihočeského dominia Petrem Vokem z Rožmberka. Zaniká pravděpodobně po porážce zemských stavů a následném vypovězením Švamberků, kteří byli dědici Rožmberků, ze země. Poprvé byl obnovený 1652 knížetem Silviem Nimrodem Württembersko-Olešnickým jako Herzoglich Württemberg-Oelssischer Ritterorden vom Totenkopf.

Původní počet členů řádu byl omezen na číslo dvanáct – odkazující na počet apoštolů. Dnes jsme v přijímání členů trochu velkorysejší, náš řád již neuplatňuje rožmberský numerus clausus.

Původním hodnotám řádu jsme však nadále věrni. Období založení starého řádu Petra Voka z Rožmberka spadá do myšlenkově plodné epochy Rudolfa II., času, kdy Království české patřilo vedle alžbětínské Anglie a cinquecentovské Itálie k centrům západního světa. Toto období ještě plnou silou spočívalo na základech humanistického myšlení a odkazu antických ideálů, přitom však již hledalo odpovědi na složitou podstatu transcendentna, lidského poměru k němu, odraz Všehomíra v přírodě a člověku. To byly motivy, které praotce našeho řádu přivedly na myšlenku založit společnost duchovně orientovaných lidí, kteří nebudou „pouze“ příslušníky aristokracie rodové, ale budou z plných sil rozvíjet svoje šlechtictví etické a duchovní. Dvouslovným vyjádření touhy překonat všednodenní, materiální a myšlenkový rámec bylo a je dodnes řádové heslo: „Memento mori“ – „Pamatuj na smrt“. Grafickým vyjádřením je potom symbol lidské lebky.

Stejně tak my, jako ideoví nástupci posledního Pána z Rožmberka, který byl velkým podporovatelem vzdělanosti, umění a humanismu, usilujeme i my prostřednictvím společných debat ( jejichž korunou je možnost účastnit se každotýdenního Dne řádu, velké debatě na předem uložené téma), vzájemným sdílením našeho myšlenkového bohatství a inspirací odkazem našich předchůdců (mimo jiné velkých středoevropským myslitelů Theobalda Höcka, Angela Silesia, Jakoba Böhmeho a Paracelsa) o zušlechtění našich osobností, ochrana a podpora záchrany památek. Podpora organizacím a spolkům spojené s historii, záchranou památek. Znovuobnovení Rožmberského řádu proběhlo 14. července 2011 a od 2. prosince 2011 je Rožmberský řád lebky zapsán Ministerstvem vnitra České republiky jako občanské sdružení. Dne 9. 2. 2012 Jeho královská výsost don Andres Omar Ayala d’Valva, suverénní princ Pindusu a vévoda makedonský oficiálně přijal naši prosbu a dle Jeho suverénní vůle se stal královským protektorem a patronem našeho řádu, Fons Honorum, a legitimizoval ho jako suverénní rytířský řád. V současné době má řád členy po celé Evropě a to především v Čechách, Rakousku, Německu, Slovensku, Španělsku nebo Velké Británii.